Slovníček pojmů

28. 05. 2024

Územní plánování je nezbytným nástrojem pro efektivní a udržitelný rozvoj měst a obcí, které čelí neustále se měnícím potřebám společnosti, ekonomiky a životního prostředí. Orientace v této oblasti však může být náročná, zejména kvůli specifickým pojmům a odbornému žargonu, který se zde používá. Abych usnadnil pochopení a zapojení veřejnosti i odborníků do tohoto klíčového procesu, připravil jsem základní slovníček pojmů týkajících se územního plánu. Tento slovníček Vám pomůže porozumět termínům jako intravilán obce, zemědělský půdní fond, regulativy a mnohým dalším. Ponořme se tedy do světa územního plánování a odhalte, jak jednotlivé pojmy a principy ovlivňují každodenní život a budoucnost našich komunit. Tento průvodce Vám poskytne nezbytné znalosti k tomu, abyste mohli aktivně a informovaně přispět k plánování a rozvoji Vašeho města či obce.

Intravilán obce je termín používaný v územním plánování k označení zastavěného území obce. Jedná se o oblasti, kde jsou soustředěny budovy, infrastruktura a další stavby, které tvoří jádro obce. Intravilán je klíčovým pojmem pro pochopení rozvoje a plánování území, protože určuje hranice, uvnitř kterých lze snadněji provádět stavební činnost bez výrazných zásahů do přírodního prostředí.

Intravilán obce je obvykle vymezen v územním plánu, který je veřejně dostupný na webových stránkách obce nebo na stavebním úřadě. Tento plán jasně definuje hranice intravilánu a určuje, kde je povoleno stavět a kde ne. Při pohledu na mapu územního plánu můžete snadno identifikovat intravilán podle hustoty staveb a infrastruktury.

1. Hustota zástavby: Intravilán je charakterizován vyšší hustotou zástavby, včetně obytných, komerčních a průmyslových budov.
2. Infrastruktura: Přítomnost infrastruktury, jako jsou silnice, chodníky, kanalizace, elektrické a vodovodní sítě, je typickým znakem intravilánu.
3. Územní plán: Hranice intravilánu jsou definovány v územním plánu obce, který stanovuje konkrétní využití jednotlivých ploch.
4. Veřejné služby: Oblasti v intravilánu jsou obvykle lépe vybaveny veřejnými službami, jako jsou školy, nemocnice, obchody a veřejná doprava.

Extravilán je území mimo zastavěné části obce, tedy oblasti, které nejsou zahrnuty v intravilánu. Toto území je většinou využíváno pro zemědělské, lesní nebo přírodní účely. Extravilán je důležitý pro zachování krajinného rázu a ekologické stability oblasti.

Zemědělský půdní fond (ZPF) představuje klíčovou složku českého zemědělství a krajiny. Jde o veškerou zemědělskou půdu, která je využívána pro pěstování plodin, chov hospodářských zvířat a další zemědělské činnosti. Tento fond je nezbytný pro zajištění potravinové bezpečnosti a udržitelného rozvoje venkovských oblastí.

Zemědělský půdní fond zahrnuje ornou půdu, louky, pastviny, zahrady, sady, vinice a chmelnice. Tato půda je vysoce produktivní a má zásadní význam pro zemědělskou výrobu. Kromě toho hraje důležitou roli při zachování biologické rozmanitosti, regulaci vodního režimu v krajině a ochraně před erozí.

Ochrana zemědělského půdního fondu je v České republice zajišťována zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento zákon stanovuje pravidla pro využívání a ochranu zemědělské půdy s cílem minimalizovat její zábory pro jiné než zemědělské účely. Základní principy ochrany zahrnují:

1. Minimalizace záborů: Omezení převádění zemědělské půdy na nezemědělské využití pouze na nezbytně nutné případy.
2. Rekultivace půdy: Povinnost rekultivovat půdu po ukončení činností, které ji dočasně vyřadily ze zemědělského užívání.
3. Poplatky za zábory: Zavedení poplatků za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, které mají motivovat k šetrnějšímu nakládání s půdou.

V posledních letech mizí každý rok přibližně 700 hektarů zemědělské půdy pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby. Zhruba 40% z toho na nejkvalitnější půdě. Právě ochranu nejcennější zemědělské půdy před plošnými zábory pro obchod a skladování přinese novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), kterou v květnu 2024 schválila ve třetím čtení Poslanecká sněmovna.

Zastavěná plocha a nádvoří jsou pozemky, které jsou zcela nebo zčásti pokryty stavbami nebo slouží jako dvory a nádvoří budov. Tyto plochy jsou důležité pro výpočet míry zastavěnosti a plánování nové výstavby.

V oblasti územního plánování jsou regulativy a urbanistické studie klíčovými nástroji, které pomáhají řídit a koordinovat rozvoj měst a obcí. Oba tyto pojmy hrají důležitou roli při tvorbě a implementaci územních plánů a zajišťují, že rozvoj probíhá systematicky a udržitelně.

Regulativy jsou specifická pravidla a omezení, která stanovuje územní plán pro jednotlivé plochy v obci nebo městě. Tyto regulativy určují, jakým způsobem lze dané území využívat a jaké jsou požadavky na nové stavby a infrastrukturu. Regulativy mohou zahrnovat následující aspekty:

1. Maximální výška budov: Určení maximální povolené výšky budov v dané oblasti, aby nedocházelo k narušení krajinného rázu nebo k přetížení infrastruktury.
2. Hustota zástavby: Stanovení maximálního počtu bytů nebo komerčních jednotek na jednotku plochy, což pomáhá řídit hustotu obyvatelstva a zátěž na infrastrukturu.
3. Minimální velikost parcel: Požadavky na minimální rozlohu stavebních parcel, které zajišťují, že nové stavby budou mít dostatek prostoru pro okolní zeleň, parkování a další nezbytné prvky.
4. Způsob využití území: Určení, zda je daná plocha určena pro obytné, komerční, průmyslové nebo jiné využití, čímž se zabraňuje nesouladu mezi různými typy aktivit.

Urbanistická studie je podkladový dokument, který podrobněji rozpracovává koncepci územního plánu. Urbanistická studie analyzuje a navrhuje optimální využití území, rozvržení budov, veřejných prostranství a infrastruktury. Cílem je vytvořit harmonické a funkční prostředí, které splňuje potřeby obyvatel a zároveň respektuje přírodní a kulturní hodnoty území.

Urbanistická studie může zahrnovat konkrétní návrhy a doporučení, jako jsou:

1. Rozmístění budov: Návrh optimálního umístění budov s ohledem na dopravní dostupnost, sluneční osvětlení a estetické hledisko.
2. Veřejná prostranství: Plánování parků, náměstí, dětských hřišť a dalších veřejných prostranství, která přispívají k sociálnímu životu komunity.
3. Dopravní infrastruktura: Návrh tras pro silnice, cyklostezky, pěší zóny a veřejnou dopravu, který zajišťuje efektivní a bezpečnou mobilitu.
4. Zeleň a krajinné prvky: Integrace zeleně a přírodních prvků do urbanistického návrhu, což zlepšuje kvalitu života obyvatel a přispívá k ekologické stabilitě oblasti.

V oblasti územního plánování a stavebního řízení se často setkáváme s pojmy stavební uzávěra a územní rozhodnutí. Tyto nástroje slouží k regulaci a koordinaci stavební činnosti v obcích a městech, aby bylo dosaženo harmonického a udržitelného rozvoje.

Stavební uzávěra je opatření, kterým se dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost na určitém území. Stavební uzávěra je vyhlašována zpravidla za účelem ochrany veřejného zájmu, a to z různých důvodů, například:

1. Příprava nového územního plánu: Aby bylo možné v klidu a bez neuvážených zásahů zpracovat nový územní plán, může být vyhlášena stavební uzávěra.
2. Ochrana přírodních nebo kulturních hodnot: V oblastech s významnými přírodními nebo kulturními hodnotami může být stavební činnost dočasně omezena, aby nedošlo k jejich poškození.
3. Plánování infrastruktury: Před zahájením výstavby nové infrastruktury, jako jsou silnice, vodovody nebo kanalizace, může být stavební uzávěra nezbytná k zajištění koordinace prací.

Případ stavební uzávěry: V malé obci se plánuje vyhlášení stavební uzávěry kvůli přípravě nového územního plánu. Obec se rychle rozrůstá a je potřeba aktualizovat stávající územní plán, aby odpovídal současným potřebám. Stavební uzávěra zabrání nekontrolované výstavbě a umožní obci důkladně promyslet budoucí rozvoj.

Územní rozhodnutí je správní akt, kterým stavební úřad povoluje konkrétní stavbu nebo změnu využití území. Územní rozhodnutí je klíčovým dokumentem, který předchází stavebnímu povolení a určuje, zda a za jakých podmínek je možné stavbu realizovat. Územní rozhodnutí může zahrnovat několik druhů rozhodnutí:

1. Rozhodnutí o umístění stavby: Stanovuje konkrétní umístění stavby na pozemku, včetně jejího tvaru a velikosti.
2. Rozhodnutí o využití území: Povolení změny využití pozemku, například z orné půdy na stavební parcelu.
3. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků: Umožňuje rozdělení většího pozemku na menší parcely nebo naopak sloučení menších parcel do jedné větší.
4. Rozhodnutí o ochranném pásmu: Stanovuje ochranné pásmo kolem určitého objektu nebo zařízení, například kolem vodního zdroje.

Případ územního rozhodnutí: Investor plánuje výstavbu nového bytového domu na okraji města. Před podáním žádosti o stavební povolení musí získat územní rozhodnutí, které stanoví přesné umístění domu, jeho velikost a podmínky, za jakých může být stavba realizována. Stavební úřad posoudí projekt z hlediska souladu s územním plánem, vlivu na okolní prostředí a infrastrukturu.

Veřejná infrastruktura zahrnuje veškeré technické a dopravní sítě a zařízení, které slouží veřejnosti. Patří sem například silnice, chodníky, vodovody, kanalizace, elektrické sítě, veřejné osvětlení a další. Plánování a rozvoj veřejné infrastruktury je klíčové pro zajištění kvalitního a udržitelného života v obcích a městech.

Brownfieldy a krajinný ráz jsou dvě klíčová témata v oblasti územního plánování a rozvoje. Oba tyto pojmy hrají významnou roli v tom, jak města a obce přistupují k revitalizaci starých průmyslových oblastí a ochraně přírodního a kulturního dědictví.

Brownfieldy jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané průmyslové a komerční pozemky, často kontaminované nebo zanedbané, které vyžadují revitalizaci. Tyto oblasti jsou pozůstatkem starých průmyslových aktivit a jejich regenerace je klíčová pro efektivní využití území a snížení tlaku na nezastavěnou krajinu.

1. Identifikace brownfieldů: Zmapování a klasifikace brownfieldů je prvním krokem k jejich revitalizaci. To zahrnuje analýzu znečištění půdy, stavu budov a potenciálu pro nové využití.
2. Finanční podpora: Revitalizace brownfieldů často vyžaduje značné investice. Mnohé projekty získávají podporu z veřejných fondů, evropských dotací nebo soukromých investorů.
3. Ekologická sanace: Čištění kontaminovaných brownfieldů je zásadní pro jejich bezpečné a udržitelné nové využití. Tento proces zahrnuje odstranění nebo neutralizaci znečišťujících látek.
4. Nové využití: Brownfieldy mohou být přeměněny na obytné, komerční, kulturní nebo rekreační oblasti. Tento proces zahrnuje nejen stavební úpravy, ale také integraci do stávající infrastruktury a komunity.

Krajinný ráz označuje charakteristický vzhled a pocit z krajiny, který je výsledkem dlouhodobého vývoje přírodních a lidských činností. Tento pojem zahrnuje přírodní, kulturní a historické prvky, které tvoří jedinečný obraz krajiny a její atmosféru.

1. Ochrana přírodních hodnot: Zahrnuje ochranu přírodních útvarů, jako jsou hory, údolí, řeky a lesy, které přispívají k jedinečnosti krajiny.
2. Kulturní a historické dědictví: Ochrana památek, historických budov, tradičních vesnic a dalších kulturních prvků, které odrážejí historii a tradice oblasti.
3. Plánování a regulace: Stanovení regulativů a omezení, které zajišťují, že nové stavební projekty respektují a zachovávají krajinný ráz. To může zahrnovat například omezení výšky budov nebo použití tradičních stavebních materiálů.
4. Participace veřejnosti: Zapojení místních obyvatel a komunit do rozhodování o ochraně a rozvoji krajinného rázu. To zajišťuje, že změny v krajině jsou v souladu s potřebami a hodnotami místní populace.

Příklady ochrany krajinného rázu:

• Český ráj: Oblast s výraznými skalními útvary, historickými hrady a malebnými vesnicemi. Ochrana krajinného rázu zde zahrnuje regulaci nové výstavby a podporu tradičního hospodaření.
• Lednicko-valtický areál: Kulturní krajina zapsaná na seznamu UNESCO, která kombinuje barokní a neogotické památky s rozsáhlými parky a rybníky. Ochrana této oblasti zahrnuje péči o historické objekty a zachování tradičního krajinného uspořádání.

Zeleň v územním plánu zahrnuje plochy určené pro parky, zahrady, lesoparky, aleje a další formy veřejné a soukromé zeleně. Zeleň hraje klíčovou roli v ochraně životního prostředí, zlepšení mikroklimatu, snižování hluku a poskytování rekreačních možností pro obyvatele.

 

Závěrem

Územní plánování je komplexní proces, který zahrnuje řadu odborných pojmů a pravidel. Tento slovníček pojmů Vám poskytl základní přehled klíčových termínů. Doufám, že Vám pomůže lépe porozumět tomuto důležitému tématu a usnadní Vaši orientaci v oblasti územního plánování.

Pokud máte jakékoli dotazy nebo potřebujete další vysvětlení k některým pojmům, neváhejte se na mě obrátit. Rád Vám pomohu a poskytnu potřebné informace.