Švýcarská renesance

31. 07. 2024

V malebných švýcarských Alpách a na zelených údolích se rozprostírá země, kde se tradice a moderní technologie setkávají v harmonické symbióze. Ve třetím díle seriálu  "farmaření v zahraničí" se tentokrát zaměříme na Švýcarsko – zemi, kde zemědělská renesance nabrala zcela nový rozměr. 

Švýcarské zemědělství, proslulé svou vysokou kvalitou a ekologickým přístupem, není jen o produkci potravin, ale také o udržování kulturního dědictví a ochrany životního prostředí. V této krajině, kde se rodinné farmy předávají z generace na generaci, se pěstuje nejen bohatá škála plodin a chová skot, ale také se zde udržují starobylé tradice, které dávají švýcarskému zemědělství jeho jedinečný ráz.

Systém zemědělství ve Švýcarsku

Rozloha zemědělské půdy ve Švýcarsku činí přibližně 1 milion hektarů, což odpovídá zhruba čtvrtině celkové plochy země. Na této půdě hospodaří více než 50 000 farem, což z ní činí významný sektor nejen pro národní ekonomiku, ale také pro kulturní dědictví a udržitelný rozvoj.

Půdní podmínky jsou velmi rozmanité a zahrnují širokou škálu typů půd. Mezi hlavní druhy půdy patří orná půda, pastviny a louky, které zaujímají většinu zemědělské plochy. Orná půda představuje asi 37 % zemědělské plochy, zatímco pastviny a louky zaujímají přibližně 56 %. Tento poměr ukazuje na silnou orientaci švýcarského zemědělství na chov skotu a produkci mléčných výrobků, které jsou jedním z hlavních pilířů místního hospodářství.

Systém zemědělství je založen na principu udržitelnosti a vysokých ekologických standardů. Farmáři jsou motivováni k dodržování těchto standardů prostřednictvím rozsáhlého systému dotací a podpor. V roce 2023 činily tyto dotace více než 3 miliardy švýcarských franků ročně. Dotace jsou navrženy tak, aby podporovaly nejen produkci potravin, ale také ochranu životního prostředí, zachování biodiverzity a péči o kulturní krajinu.

Ve Švýcarsku jsou podpůrné programy pro farmáře velmi dobře strukturované a zahrnují různé formy dotací a podpor.

Přímé platby: Přímé platby jsou hlavní formou podpory pro švýcarské farmáře. Tyto platby jsou určeny k podpoře udržitelného hospodaření, ochrany životního prostředí a zachování kulturní krajiny. Výše dotací se pohybují přibližně 2,8 miliardy CHF ročně.

Ekologické přímé platby: Tato podpora je zaměřena na farmáře, kteří se zaváží k ekologickému hospodaření a dodržování přísných ekologických standardů. Výše dotací se pohybují zhruba 500 milionů CHF ročně.

Platby pro oblasti s přírodními znevýhodněními: Tyto platby jsou určeny pro farmáře v horských a dalších znevýhodněných oblastech, kde jsou podmínky pro zemědělství obtížnější. Výše dotací se pohybují cca 300 milionů CHF ročně.

Platby na podporu biotopů a biodiverzity: Tento program podporuje farmáře, kteří přispívají k ochraně a rozvoji přírodních biotopů a biodiverzity na svých pozemcích. Výše dotací se pohybují asi 200 milionů CHF ročně.

Průměrná roční přímá platba na farmu se pohybuje kolem 50 000 až 70 000 CHF. Ekologicky hospodařící farmáři mohou získat další podpory, které mohou zvýšit jejich celkovou podporu až na 100 000 CHF ročně nebo více, v závislosti na rozsahu a intenzitě jejich ekologických aktivit.

V roce 2023 bylo více než 15 % zemědělské půdy ve Švýcarsku obhospodařováno ekologicky, což představuje jeden z nejvyšších podílů v Evropě.

Produkty

Jedním z nejznámějších produktů, které Švýcarsko produkuje, je sýr. Švýcarské sýry, jako jsou Emmental, Gruyère, Appenzeller a Raclette, jsou proslulé po celém světě. Například Gruyère, který pochází z oblasti Fribourg, je známý svou bohatou, ořechovou chutí a pevnou konzistencí. V roce 2023 dosáhla produkce sýrů ve Švýcarsku přibližně 195 000 tun ročně, což je důkazem neustálé poptávky a obliby těchto produktů.

Švýcarská čokoláda, synonymum pro luxus a jemnost, je skutečným pokladem gurmánského světa. Její bohatá a hladká textura je výsledkem pečlivě vybraných ingrediencí a staletí řemeslné tradice. V každém kousku čokolády se snoubí neuvěřitelná kvalita s inovativními technikami, které švýcarští mistři čokolády dovedli k dokonalosti. Od ikonických značek jako Lindt a Toblerone až po malé rodinné čokoládovny. Ročně se ve Švýcarsku vyrobí přibližně 200 000 tun čokolády a z toho hodnota exportu činí více než 1,8 miliardy švýcarských franků.

V oblasti masa vyniká Švýcarsko produkcí vysoce kvalitního hovězího a telecího masa. Chov skotu, zejména plemen Simmental a Brown Swiss, je jedním z pilířů švýcarského zemědělství. Ročně se v zemi vyprodukuje přibližně 70 000 tun hovězího masa. Švýcarské hovězí je ceněno pro svou jemnost a chuť, což je výsledkem tradičních chovatelských postupů a kvalitního krmiva.

Švýcarsko je také významným producentem ovoce a zeleniny. Mezi hlavní plodiny patří jablka, hrušky, brambory a rajčata. Roční produkce jablek dosahuje kolem 200 000 tun, což z nich činí nejvýznamnější ovocnou plodinu v zemi. V posledních letech roste zájem o ekologické zemědělství, což se odráží i v nabídce bio ovoce a zeleniny, které jsou stále oblíbenější mezi spotřebiteli.

V roce 2023 tvořila živočišná výroba přibližně 55 % celkové zemědělské produkce ve Švýcarsku, přičemž hlavními produkty byly mléko, maso (zejména hovězí a telecí), vejce a další živočišné produkty. Rostlinná výroba představovala zbývajících 45 %, zahrnující pěstování obilovin, ovoce, zeleniny, vinné révy a dalších plodin. Tento poměr odráží vyváženou kombinaci mezi chovem skotu a pěstováním rostlinných plodin, což je důsledek geografických a klimatických podmínek země.

Zemědělské regiony a tradice

Švýcarské zemědělství je mozaikou rozmanitých regionů, které se vyznačují jedinečnými geografickými, klimatickými a kulturními podmínkami. Každý kanton má své specifické zaměření a tradice, které se prolínají s moderními postupy a vytvářejí bohatou paletu zemědělské produkce.

V oblasti kantonu Valais se nachází jedny z nejvýznamnějších vinařských regionů země. S více než 5 000 hektary vinic se zde pěstují odrůdy jako Chasselas, Pinot Noir a Syrah. Valais je také známý svými ovocnými sady, kde dominují jablka a hrušky. Kromě vína a ovoce je kanton známý produkcí sýrů, jako je raclette.

Kanton Vaud, ležící na březích Ženevského jezera, je další významnou vinařskou oblastí. S více než 3 800 hektary vinic je Vaud proslulý zejména odrůdou Chasselas. Region je také významným producentem obilovin a mléčných výrobků, přičemž místní sýry, jako je Tomme Vaudoise, jsou velmi ceněné.

Graubünden, ležící na východě, je největším kantonem co do rozlohy a nabízí rozmanité zemědělské podmínky. Region je známý produkcí sýra, sušeného masa a mléčných výrobků. Krávy jsou zde během léta tradičně paseny na alpských pastvinách, což přispívá k vysoké kvalitě mléčných produktů. Graubünden je také domovem proslulého sýra Bündner Bergkäse.

Bern, s hlavním městem stejného jména, je jedním z ekonomicky nejsilnějších zemědělských kantonů. Tento region, s rozlohou zemědělské půdy přes 350 000 hektarů, se zaměřuje na produkci mléka a sýrů, jako je Emmental a Bernese Alpkäse. Bern je také významným producentem brambor a zeleniny.

Kanton Aargau, který se nachází v severní části země, je známý svou produkcí obilovin a zeleniny. Region je také významným producentem brambor a ovoce, přičemž jablka a třešně jsou zde zvláště populární. Aargau má rozlohu zemědělské půdy přibližně 130 000 hektarů, což z něj činí jeden z nejdůležitějších zemědělských kantonů.

Ticino, ležící na jižním svahu Alp, je známé pro své vinice a produkci červeného vína, zejména odrůdy Merlot. Kromě vína se v Ticině pěstuje také olivový olej a kaštany, což je díky teplejšímu klimatu této oblasti. Ticino má rozlohu zemědělské půdy kolem 25 000 hektarů.

Mezi menší, ale neméně významné zemědělské regiony patří kantony jako Luzern, který je známý svou produkcí mléčných výrobků a masa, a Zürich, kde se zaměřují na pěstování obilovin, brambor a zeleniny.

Tradice a zemědělské postupy se v těchto kantonech často předávají z generace na generaci. Například alpské pasení dobytka v Graubündenu nebo výroba sýrů v kantonu Bern jsou neodmyslitelnou součástí kulturního dědictví. Ve všech regionech je patrná snaha o udržitelnost a ekologické hospodaření, což se odráží v rostoucím podílu ekologicky obhospodařované půdy.

Ekonomicky nejsilnějším zemědělským kantonem je Bern, který přispívá významně k národnímu HDP díky své rozsáhlé a produktivní zemědělské půdě. Statisticky je Bern také největším producentem mléka a sýrů v zemi.

Zemědělské regiony Švýcarska jsou pestré a každý z nich přináší do celkového obrazu něco jedinečného. Od alpských pastvin až po teplé vinice v Ticinu, každý kanton má svůj vlastní charakter a tradice, které společně tvoří bohatou a rozmanitou zemědělskou krajinu.

Vinařství

Vinařství ve Švýcarsku se může pochlubit bohatou historií a tradicemi, které sahají až do dob Římské říše. Díky rozmanitému klimatu a geografii nabízí vinařské oblasti jedinečné podmínky pro pěstování široké škály odrůd vína. Mezi nejvýznamnější vinařské regiony patří kantony Valais, Vaud, Ticino a Ženevské jezero, které jsou známé svými specifickými terroiry a vysokou kvalitou produkce.

V kantonu Valais, největší vinařské oblasti, se pěstují odrůdy jako Chasselas, Pinot Noir a Syrah. Valais je ceněn pro svou výraznou minerálnost a komplexní chuť vín, které jsou ovlivněny jedinečnými půdními a klimatickými podmínkami. Tento region se také pyšní některými z nejvýše položených vinic v Evropě, což přispívá k unikátním vlastnostem tamních vín.

Kanton Vaud, rozkládající se na březích Ženevského jezera, je dalším klíčovým hráčem na vinařské scéně. S více než 3 800 hektary vinic je Vaud proslulý zejména odrůdou Chasselas, která je zde známá pod místním názvem "Fendant". Vína z Vaud jsou charakteristická svou jemnou a ovocnou chutí, ideální pro párování s místními sýry a pokrmy.

Ticino, ležící na jižních svazích Alp, je domovem pro červená vína, zejména odrůdy Merlot. Díky teplejšímu klimatu produkuje Ticino plná, bohatá vína s hlubokou ovocnou chutí. Regionální vinaři často kombinují tradiční techniky s moderními postupy, aby dosáhli nejvyšší kvality a zachovali charakteristické rysy svých vín.

Export vína z této alpské země je relativně malý, vzhledem k omezené produkci a vysoké domácí poptávce. V roce 2023 bylo vyvezeno přibližně 1,5 % celkové produkce vína, což představuje kolem 1,5 milionu litrů. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Spojené státy a Japonsko, kde jsou švýcarská vína ceněna pro svou kvalitu a unikátnost.

Švýcarské vinařství se může pochlubit několika vynikajícími vinařstvími, která se stala ikonami kvality a tradice. Mezi tři největší a nejuznávanější patří Domaine de la Ville de Morges, Domaine Jean-René Germanier a Provins Valais. 

Domaine de la Ville de Morges, nacházející se v kantonu Vaud, je známé svou dlouhou historií sahající až do 16. století. Toto vinařství produkuje vína z odrůd Chasselas, Pinot Noir a Gamay, která jsou ceněna pro svou jemnost a komplexní chuťové profily. 

Domaine Jean-René Germanier v kantonu Valais je další perla švýcarského vinařství, zaměřující se na odrůdy jako Syrah, Cornalin a Petite Arvine. Jejich vína jsou vysoce ceněná pro svou bohatou strukturu a výrazný terroir, který odráží jedinečné klimatické a půdní podmínky regionu. 

Provins Valais, největší vinařství v kantonu Valais, kombinuje tradici s inovací a produkuje širokou škálu vín včetně Pinot Noir, Merlot a Chardonnay. Provins Valais je známé svou schopností zachovat tradiční metody výroby vína, zatímco neustále inovuje a přináší nové technologie do procesu výroby. 

Tato tři vinařství jsou příkladem toho nejlepšího, co švýcarské vinařství nabízí, a jejich vína jsou považována za ztělesnění kvality a umění tamního vinařství.

Vinaři v této zemi stále používají staré techniky, které byly předávány z generace na generaci. Mezi tyto techniky patří například ruční sběr hroznů a tradiční metody zrání vína v dřevěných sudech. Tyto postupy jsou kombinovány s moderními technologiemi, aby zajistily nejvyšší kvalitu produkce.

Typické farmy

Typické švýcarské farmy se vyznačují menšími rozměry a silným rodinným charakterem. Průměrná rozloha švýcarské farmy činí přibližně 20 hektarů, což je relativně malá plocha ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Přesto tato omezená rozloha podporuje intenzivní využití půdy a umožňuje farmářům věnovat mimořádnou péči každému kousku svého pozemku.

Většina farem v této alpské zemi jsou rodinné podniky, které se často dědí z generace na generaci. Rodinné farmy tvoří přibližně 90 % všech zemědělských podniků. Velké korporátní farmy jsou zde vzácné, což přispívá k zachování tradičního způsobu hospodaření a silnému komunitnímu duchu. Farmáři často pracují společně s rodinnými příslušníky, což vytváří silné sociální vazby a zajišťuje kontinuitu tradičních zemědělských postupů.

Typická farma v této zemi zahrnuje rozmanité činnosti, včetně chovu dobytka, produkce mléka a pěstování plodin. Mléčné farmy jsou zde velmi časté a mléko je jedním z hlavních zemědělských produktů. Sběr mléka na farmách je pečlivě organizovaný proces, který často zahrnuje moderní technologie pro zajištění kvality. Většina farem je napojena na mlékárenské družstvo nebo organizaci, která pomáhá s distribucí mléka a mléčných výrobků. Mezi významné organizace patří například Emmi, největší mlékárenská společnost v zemi, a Schweizer Milchproduzenten (SMP), sdružení švýcarských producentů mléka.

Typická švýcarská farma se často nachází na svazích hor nebo v údolích, kde se krávy volně pasou na pastvinách. Tyto farmy jsou vybaveny moderními mlékárenskými zařízeními, ale zároveň si uchovávají tradiční postupy, jako je ruční dojení nebo výroba sýra přímo na farmě. Tradiční alpské chalupy a stodoly dodávají farmám jejich charakteristický vzhled a často jsou součástí kulturního dědictví regionu.

Farmaření v této alpské zemi je nejen způsobem obživy, ale také životním stylem, který je hluboce zakořeněný v kultuře a tradicích. Farmy představují kombinaci moderních technologií a tradičních postupů, které společně vytvářejí udržitelný a prosperující zemědělský sektor. V těchto malých, ale pečlivě obhospodařovaných podnicích, se odráží jedinečný charakter švýcarského venkova.

Mezi největší a nejvýznamnější farmy v zemi patří Hof Tschäppät, Hof Neuhof a Hof Monaberg.

Hof Tschäppät, nacházející se v kantonu Bern, se specializuje na ekologickou produkci mléka a masa. Tato farma, která má tradici sahající více než 200 let zpět, obhospodařuje přibližně 100 hektarů půdy a je známá svou vysokou kvalitou produktů a důrazem na udržitelnost. 

Hof Neuhof v kantonu Zürich je dalším pilířem švýcarského zemědělství. Farma, která existuje již od 18. století, se zaměřuje na produkci bio zeleniny a ovoce, obhospodařuje asi 80 hektarů půdy a dodává své produkty do místních trhů a bio obchodů. 

Třetí významnou farmou je Hof Monaberg v kantonu Graubünden, která se může pochlubit více než 150 letou tradicí. Tato farma se zaměřuje na chov dobytka a výrobu tradičních alpských sýrů, obhospodařuje kolem 120 hektarů pastvin a její sýry jsou ceněny pro svou jedinečnou chuť a kvalitu. 

Všechny tyto farmy jsou ukázkovými příklady toho, jak lze skloubit tradiční postupy s moderními technologiemi, což zajišťuje nejen vysokou kvalitu produkce, ale také dlouhodobou udržitelnost a ochranu životního prostředí. V roce 2023 se jejich produkce významně podílela na celkovém zemědělském výstupu země, přičemž každá z těchto farem dokázala nejen udržet svou historickou hodnotu, ale i přizpůsobit se současným ekologickým a ekonomickým výzvám.

Víte, že...

krávy ve Švýcarsku nosí zvony na krku z několika důvodů?

Jedním z hlavních důvodů je praktický aspekt – zvony pomáhají farmářům snadněji najít své krávy v rozlehlých alpských pastvinách. Díky zvonům je slyšet, kde se stádo nachází, což je obzvláště užitečné v terénu s hustou vegetací nebo v mlze.

Zvony také hrají důležitou roli při tradičním alpském pasení dobytka, známém jako "Alpaufzug" (výstup na alpské pastviny) a "Alpabzug" (sestup z alpských pastvin). Během těchto událostí, které se konají dvakrát ročně, jsou krávy zdobeny květinovými věnci a nosí ozdobné zvony. Tyto slavnosti jsou nejen oslavou tradičního zemědělského způsobu života, ale také turistickou atrakcí, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Méně známým faktem je, že různé velikosti a typy zvonů mají symbolický význam a mohou označovat postavení krávy ve stádě. Například vedoucí kráva, která vede stádo, obvykle nosí největší a nejhlasitější zvon. Tento zvyk pomáhá udržovat pořádek ve stádě a usnadňuje jeho řízení.

Historicky byly zvony také považovány za ochranné amulety, které měly chránit krávy před zlými duchy a neštěstím. Tento aspekt má kořeny v dávných lidových vírách a dodává zvonům duchovní a kulturní rozměr, který přesahuje jejich praktické využití.

Zvony tedy nejsou jen praktickým nástrojem, ale také důležitým kulturním symbolem, který reflektuje bohatou historii a tradice švýcarského zemědělství.

Na závěr lze říci, že švýcarské zemědělství je příkladem, jak moderní technologie mohou být harmonicky integrovány s tradičními postupy. Tento přístup nejen zajišťuje vysokou kvalitu produktů, ale také chrání a podporuje jedinečné kulturní dědictví země. Švýcarská zemědělská renesance je inspirací pro mnoho zemí, jak udržet své zemědělství udržitelné, prosperující a kulturně bohaté.

"Landwirtschaft und Viehzucht sind ein wesentlicher Bestandteil der Schweizer Kultur und Wirtschaft. Die typischen Schweizer Bauernhöfe sind oft kleine, familiengeführte Betriebe, die seit Generationen bestehen und sich durch eine hohe Qualität und Nachhaltigkeit auszeichnen."